Společné vystoupení na Lets Dance

„Ahoj Terko, připravuju galashow Lets dance a napadlo mě udělat společnou choreografii českých tanečnic a chtěla bych tě tam taky, co ty na to?“ zavolá mi Katka Krejčová „Nooo jasně, ale co budeme tančit?“ ozve se skeptik (rozuměj já) na druhé straně. Tak to všechno začalo a v té době jsem neměla tušení, jak to bude probíhat a co budeme tančit. Přidávaly se další tanečnice a „vlak“ se rozjel. Informačními emaily jsme se dohodly, jaké styly bude kdo tančit, Káťa nachystala hudbu tak, abychom se všechny prostřídaly a začala pracovat na společných choreografiích.

Když jsem dostala rozpis, kde bylo napsáno, že si na jevišti sundám thóbu a začnu dělat baladi, měla jsem málem zástavu srdce, jak si přece můžu jen tak sundat saudskou thóbu, ze které se neleze zrovna elegantně a proměnit se v „baladi girl“ a to vše na pódiu? Volám Káti, že to musíme změnit… Jenže to jsem se dozvěděla, že to bude scénka a vlastně to elegantní a navíc vtipné bude :)

To už se psal červen a my jsme dostávaly výuková videa a začínali trénovat (někteří den před prvním tréninkem v červenci :P). Společné tréninky jsme měli jen 2, oba o víkendu, takže celkem náročné pro nás to skloubit. K mému překvapení jsme na prvním byly skoro všechny, na druhém o něco míň, ale Káťa to s námi nevzdávala :) Nakonec jsme to zvládli, měli všechny rekvizity a kostýmy nachystané vyzkoušené a zbývalo 7 dní do festivalu.

Stojíme v zákulisí, už hraje naše hudba a kostýmy máme nachystané na bleskové převlékání. Vycházíme na pódium a brzy se ozývá potlesk, diváci jsou nadšení a i my to cítíme. S úsměvem odplouváme do zákulísí, kde se rychle zbavujeme kostýmů, házíme po sobě „sichrajsky“ a když někdo kříčí „pomoc“, běžíme mu na pomoc :) O asi 1 minutu později máme kostýmy jiné a jsme „ready“ na další taneční styl, vcházíme opět s úsměvem a s ním i odcházíme a znovu se opakuje převlékací manévr. Tentokrát však s jedním rozdílem a to tím, že mi prasklo ramínko od podprsenky! Měla jsem tak 20 vteřin, takže převlékání nebylo možné… hlavně, že jsem si na tréninku říkala, že to určitě vydrží aspoň to vystoupení. Nevydrželo. I tak jsem to nějak odtančila a snad to ani nebylo znát (nebo bylo?)… 17 minut plynulo rychle a než jsme se nadály, klaněly jsme se před stojícím publikem, spocené, udýchané, ale nadšené!

Jen to všechno uteklo moc rychle! Já bych to zopakovala, co říkate?

PS: Díky Katce, že nás všechny dala dohromady, byla to pro mě příjemná změna a užila jsem si naše společné chvíle 😉